Včelařská konference

Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/998864

Ja jsem si jisty na beton,vcera rano jsem ty trosky z podlozek smetl...Nastesti,odpoledne na slunicku regulerni asi hodinovy prolet vcelstev,kdy vynosily vcelky z ulu mrtvolky a kdejake smeti..JosPr

Ja mám už dlhé roky šírku dolnej a hornej latky 21 mm a ešte k tomu do medníkov dávam len 9 plástov. Na hrote má otočný stojan, do ktorého plást upínam trojbodove, dva dole a tretím bodom je hrot otočnej skrutky s maticou, na ktorej je navarená priečna tyčka. Viečka zrezávam pílonožom. Aby som s nožom mohol stále pracovať, musím ho sem tam "pretiahnuť" a očistiť v drevenom hranole 4x4 cm so zárezom pre nôž. Obyčajná píla na drevo dlho asi 35-40 cm, zuby zaklepané do roviny a naostrené jednodnostranne a takisto naostrený rap píly. Ak na noži uschne med, tak ho očistím vodou a utriem.

Já mám horní loučky pouze 20mm, pokud chceš nějakou fotku, napiš e-mail adresu. Výhoda takového rámku je, že mohu kdykoliv bez obtíží vynadat kterýkoliv rámek z nástavku bez posunování ostatních, ušetří to hrozně moc času a nervů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 12:13:46
> ----------------------------------------
> Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do
> rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde
> líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek
> tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas
> musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám,
> ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.
>
>
>

Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám, ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.

Tak mě napadá, kdo si je jistý, že dnešní a zítřejší vítr nevyfouká z úlů vzorky měli pryč a tím je nezničí a proč si je jistý. Jaké opatření kdo využil?
Já jsem včera měl vybíral.

Nevím jestli jde o nízké nebo vysoké rámky, já svoje nízké hofmany
vyrábím bez horní drážky, proste od oka na střed boční loučky
prisponkuji horní a je to :)

Pokud bych chtěl dělat i horní drážku tak bych to zkusil nejdříve na
stolní pile, kde se dá nastavit hloubka prořezu......, ale to už tu
někdo popisoval.

petr j.



On 2.1.2012 20:31, vasek wrote:
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>

Ještě bych k tomu dodal, že bych zvážil dělat užší rovné boční loučky a používat hřebeny místo Hoffmanských rámků...
S hřebeny jsem maximálně spokojený
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 03.1.2012 10:07:56
> ----------------------------------------
> Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do
> ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
> a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
> zdenek
>
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>
>
>

Na horní frézky existují speciální stolky které z ní udělají spodní frézku. Dají se i podomácku vyrobit. Koupil jsem před lety hliníkový ASIST za cca 1500,- včetně poštovného. Nevýhodou je, že má dost krátké nohy.

Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
zdenek

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Například tady.
http://www.uni-max.cz/vrchni-frezky/drevoobrabeci-stroje/zpracovani-dreva/l/
JK

Vyrábět tyto drážky horní frézkou půjde hodně ztuha. Lepší je možnost dělat je na pile, pokud není spodní fréza. Místo kotouče se nasadí drážkovací fréza šířka min. 10mm. A prořezat drážky protažením kolem pravítka z obou stran.

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Jo, kamarádíčci, máte pro tuto činnost používat svá zařízení, a protože se jedná prakticky o zájmovou činnost, tak zaměstnavatelé toto nemají rádi. Odvádí to od práce pro firmu a zatěžuje nejen jeho konto. Měli by to udělat všichni zaměstnavatelé, viděli bychom poté, jak by to tu prořídlo, možná by nebylo co číst. K zředění, by určitě došlo i na jiných portálech, což by celkově prospělo. Čauky.

J.P.

Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%

Vážení přátele včel a medu,
současná mailová komunikace v konferenci je na mém mailu, který mi poskytuje můj zaměstnavatel, neúnosná.
Žádám tedy administrátora o odhlášení ze včelařské konference.
Bohumil Horák

Není to tak jednoduché jak bychom si přáli.
1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší.
2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet.
3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů.
4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika.
Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:46
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:45
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety

J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.

Vážení přátelé,
kdo by chtěl podpořit můj projekt v celstátním kole outěže T mobil , uvádím adresu kde je to možné.Díky


http://www.idnes.cz/rozjezdyroku

To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu....
Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima...
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 30.12.2011 14:34:09
> ----------------------------------------
> vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a
> dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp
> než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
>
> J.B. souhlasím
> Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.
>
>
>

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

Mili vcelari,

omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!

Prijemny novy rok,

Petr Baudis

mPol (178.72.192.120) --- 30. 12. 2011
Professor DV 2501

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?
.......
viz stránky Míry Pelikána:http://pupek73.blog.cz/1111/ulova-vaha

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?

Díky.

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Toho medu bylo hodně, stejně by se to moc pít nedalo, bylo by to jak cumel. Dá se koupit za ne velký peníz sacharometr a tam držet koncentraci 26 - 28 st. Stačí úplně čerstvé vajíčko a musí koukat asi plocha jako pětikoruna. kdo chce kvasení zrychlit na maximum, dá se 20 st. a někdy v prostředku kvasení se dosladí, ale to už se u toho musí trochu myslet. Prostě jsi se do toho pustil bez základních vědomostí. Takže napříště si něco raděj dopředu přečti! Teď bych přidal 1/3 vlažné vody a 1/2 hod bych vzduchoval akvaristickým kompresorem a nebo několikrát z výšky přetočil a ještě přilil trochu kvasinek. Jestli jsi nepřikyseloval nasypal bych tam dva malé bal. kys. citronové. Mělo by se to znova rozjet. Jsou li tam již kaly tak je odstranit! Držím palce! Zdraví R. S.

Skryštalizovaný repkový med uložený v 200 l sudoch pri vonkajšej 33° C pri zvíšenom obsahu vody, zakvasil. Bol som z toho sám prekvapený.

"Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji."


20 kilo medu je zhruba 14 litrů, takže do 35 litrů bylo doplněno 21 litrů vody. V 20 kilech medu je zároveň asi 4 kila vody a 16 kilo cukrů, takže celkem to bylo 16 kilo cukrů na asi 25 litrů vody v 35 litrech. Ve 100 litrech by to bylo 46 kilo cukru rozpuštěných v 71 litrů vody, opravdu docela koncentrovaný roztok....Řekl bych, že kvůli velkému množství cukru se kvasinky nechtějí množit a tak pracují jen ty, co tam byly dodané. Nebo tam nejsou živiny.

vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

J.B. souhlasím
Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.

Dobrý den,chyba byla nejspíš v příliš silné koncenraci,taky jsem měl stejný problém a i když jsem stejný roztok zředil a dal další kvasinky tak to sice vykvasilo,ale ne tak moc a medovina byla pořád hodně sladká. A ještě něco,letos jsem vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

Pane Brennere, prosím, ozvěte se mi na mail "kucera.slpu=eamil.cz" nebo mobil 602570551.
Chtěl bych víc informací.
Děkuji
Kučera

"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."

Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.

Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.

Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.

Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr <p.sus/=/seznam.cz>
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
>
>
>

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner

Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.

O par divokych vcelstvech jiste vim,ale to budou pozustatky roju z roju nasich vcelaru z budecakove ery pred morem.4 roky jsme vcely mit nemohly,2 roky uz znovu vcelarim,tzn,ze jsou to vcelsva nejmin 6 let stara.A vydrzela,ani varoa ani MVP.JosPr

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

V puvodni ciste forme pochybuju,ale verim tomu,ze krizenci kranky z vcelou tmavou se daji najit v rozsahlych lesnich komplexech.Je nam sice sdelovano dokolecka,ze v prirode vcelstva nepreziji zimu,ale opak je pravdou,preziji a preziji po radu let.JosPr

Přeji pěknou sváteční dobu!

Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.

Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).

Takže v sobotu čekejte výpadky konference.

Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)


J.P.B.

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Redakce dostala echo, že se něco děje se včelami, vyslali redaktora ke včelaři, redaktor 10 minut točil, včelař 10 minut mluvil, do zpráv to muselo být sestříháno na dvě věty během 30 sekund, střihač na to měl 5 minut a neměl ani ponětí o včelách....a bylo to hotovo....

Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.

Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)

A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.


Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)

A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2


příspěvek č.40

Karel

To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy
Jediná pravda = název a datum
Polopravda = předpověď počasí
Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely na Nov?.
> Datum: 29.12.2011 07:35:51
> ----------------------------------------
> Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o
> včelaření.
> Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev,
> protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři
> divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
>
> Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a
> kdovíco snad ještě.!!!!????
>
>
>

Jeste,ze ta povedena reportaz nebyla delsi...JosPr

Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.

Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

To je udička made in germany

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

zkušební